Alan, převratný herec

Alan Rickman (AR): To je ta práce, víte, musí se udělat další zarážka. Byl jsem schopný ovlivnit účinek, vlastně v celém velkém rozsahu. Protože mám logiku, kterou - domnívám se - aplikuji. A pak jsem pokládal otázky a tím jsem si vynutil logiku. Víte, jako třeba proč jste ho oblékli (pozn. překl.: myšleno Hanse Grubera ve Smrtonosné pasti) jako teroristu, když si neušpiní ruce a má všechny ty lidi okolo sebe, aby udělali to svinstvo? Takže jsem dostal oblek a to byla ta pravá zarážka pro Bruce, protože on měl mít tričko a potit se. A když jsem byl v obleku umožnila se realizace nápadu, že se ti dva setkají. Pokud bych byl oblečený jako terorista, neměli bychom tu scénu kde se setkáme a já předstírám, že jsem svoje vlastní rukojmí.

Mluvčí (M): Jsou rozdílné požadavky na vás jako herce v Hollywoodu od požadavků, jež jsou na vás kladeny jako na divadelního herce v Británii?

AR: Pravděpodobně zvnějšku, ačkoli oni očekávají, že přijdete v dobré formě. A já se domnívám, že by se raději uhnali, protože velký Hollywoodský film řídí strašná spousta peněz. A myslím si, že ačkoli lidé nosí velmi drahé obleky a vypadají velmi spolehlivě, stále to potřebují vidět ve spěchu. A jakékoli "to" je, je to krásně nedefinovatelné. Myslím, že to je manželství mezi scénářem, herci a režisérem. Je to něco jako, že si Hollywoodští producenti a výkonní ředitelé myslí, že tomu rozumí, ale spoustu času mají zkřížené prsty, protože zkoušky jsou tak často špatné. Do projektu vrazí, jak říkají, "kasovní jména" a pak je to propadák. Raději bych viděl víc vzdálených projektů jako TMD, které se podaří a uspějí v Hollywoodu. Oproti tomu stojí všechny výhody, víte - Bagdad Cafe - a díla jako je tohle, protože pak Hollywood může dokázat, že lidé potřebují vyprávět příběhy raději, než být manipulováni chamtivými jedinci.

M: A proč se, Alane, domníváte, že v Hollywoodu se zřídka vypráví příběhy?

AR: No, protože něco jako Smrtonosná past a Robin Hood, je do jisté míry psáno plánovaně a je to hodně o zpětné návratnosti peněz. Natáčení stojí hodně peněz a oni jich ještě víc vydělají. Jsou tam jisté požadavky a složky a ty by se měly vyčíslit. V TMD a CME jsou kompletní osobní představy scénáristy/režiséra. Všechno to byl čistý kus papíru a psací stroj. Někde dole se pak řádka změní ve film. Nikdo to dopředu neplánoval, nikdo se neptal na jeho představu.

M: Jak si myslíte, že by tyto filmy byly vyrobeny v Hollywoodu? Nebo mohly by vůbec být vyrobeny v Hollywoodu?

AR: Domnívám se, že hodně lidí by řeklo - jistě, je to přemýšlející osoba Duch (pozn. překlad.: myšlen film s P. Swazeym) - TMD. A já si myslím, že to jsou velmi odlišné filmy. Doopravdy nepotřebují pomoc, nepotřebují být poškozovány srovnáním. Víte, jestli máte rádi film Duch, bude se vám líbit TMD. Jestli nemáte rádi Ducha, bude se vám líbit TMD (směje se). Ale Hollywood je velmi odlišný od malosériového světa. A věc, která mě stále udivuje - co můžete dělat v televizi a jak opatrní jsou. To je Scorsese, to je Coppola a další velcí, velcí filmoví tvůrci, kteří jsou velmi smělí. Vidíte film jako Taxi Driver a myslíte si tedy, jak moc smělosti chcete? Jak moc prudké to chcete? Oni jsou naprosto schopní ve vytváření a udržení toho, když … ale pak znovu, co musíte mít jsou filmoví tvůrci, kteří do toho nezasahují. Problém vyvstává, když spousta lidí v oblecích má moc názorů a názory jsou jediné, co mají, a tak se film rozpadá. Takže když máte film o krvesmilství, na kterém se podílí pět nebo šest producentů, stane se z toho tahanice o víko od bonboniéry dokud oni neskončí.

M: Jakou máte představu o vašem budoucím vztahu k Hollywoodu?

AR: Dobrou, doufám, že bude pokračovat. Nemám absolutně žádné pochybnosti jakkoli o zábavě publika. Myslím, že je to v pořádku. Lidé nepotřebují být celou dobu poučováni. Já doufám, že vyprávím dobré příběhy právě ve filmech a velký rozpočet -- nejsem si jistý, že jsem odhodlaný dělat cokoli dalšího z těch filmů -- ale pokud jsem byl, doufám, že je možné být převratný uvnitř toho. Jen táhnout koberec pryč od lidských předsudků a udělat jim podívanou na plátně z nepatrně odlišného hlediska. Víte, je to ohromná zodpovědnost a síla dělat to pro miliony, miliony a miliony lidí, raději než jen ve venkovním kině. Neříkám, že jeden je lepší než druhý, ale velký film existuje, a tak ho uchopme do rukou s pár převraty.