Umělec mnoha podob
Karen Moline; časopis Elle 1988

"Byl to můj první den a první scéna ve filmu, navíc v Hollywoodu a v noci, a k tomu jsem musel mluvit americkým přízvukem před americkým štábem," říká britský herec Alan Rickman, který přešel od publika v Broadwayi, uhranutého jeho ztvárněním zlověstně svůdného Vikomta de Valmont v inscenaci Královské Shakespearovské Společnosti Nebezpečné známosti, k roli teroristy - protivníka Bruce Willise ve Smrtonosné pasti. "Takže jsem asi byl trochu…napjatý! Do obličeje mi foukala horká pára, na kotník mi kapala vařící voda a já musel seskočit z výčnělku na povrch nepříliš odlišný hrubým dlažebním kostkám. No, a po desátém nebo jedenáctém opakování jsem slyšel něco prasknout. Nebylo to mé oblečení, ale něco uvnitř mého kolena. Ta prasklá chrupavka je mou památkou na Hollywood."

Další památkou je jeho nový kalifornský řidičák, přestože u prvního testu propadl pro příliš opatrnou jízdu na zelenou. ("Myslím, že to je snad metafora," říká se smíchem Rickman.)

Před 16 lety, v 26 letech, seknul s prací grafika a sebral odvahu k přijímacím zkouškám na Královskou akademii dramatického umění. "Byl jsem v tom věku, kdy se prostě nemůžete přenést do další části svého života, a tak musíte něco udělat," říká. "Vlastně všechno, co to zahrnovalo, bylo napsat dopis a vyžádat si datum přijímací zkoušky. Stále si pamatuji, jak jsem házel ten dopis do schránky a myslel si: ´Tohle je můj život, teď se změní´, a taky že ano."

Od té doby se nezastavil. Rickman se objevil v mnoha Shakespearovských divadelních rolích, stejně jako v Therése Raquin, Romeovi a Julii a Barkesterské kronice v britské televizi. "Myslím, že jsem z poslední generace, která si byla vědoma toho, že když opustí školu, musí se snažit asi dva roky a pak dostanete práci," vysvětluje. "To všechno se změnilo. Lidé nemyslí, že by se museli snažit; domnívají se, že jenom přijdou a přes noc se stanou hvězdou."

Nicméně, přestože byl věkem diskvalifikován ze statusu takového "skokana", Rickman přeskočil od divadla až k Twentieth Century Fox během 48 hodin. Poté, co přiletěl do Los Angeles, mu producent Smrtonosné pasti Joel Silver, který ho viděl v Nebezpečných známostech, a režisér John McTiernan okamžitě nabídli roli. Je stejně překvapen tím náhlým obratem své kariéry jako Hollywoodským životním stylem: pronajatým domem s bazénem a saunou a opravdovou prací na filmu s rozpočtem 25 milionů dolarů.

"Někdy musíte čekat až se váš obličej uklidní," říká Rickman. "Vypadají, že si myslí, že teď se můj výraz už asi nezlepší a snad ani nezhorší. Poté co jsem dělal dva roky divadlo, nechci se k němu vrátit; potřeboval jsem nějaký podnět, abych se ho zbavil. Hans, má postava z Smrtonosné pasti, je skutečně dobrá role; je zábava hrát zlé chlápky, i když bych si z toho nechtěl dělat pravidlo."

Největší výzvou, které čelil (kromě fanatiků na dálnicích Los Angeles), pro něj bylo vypilování jeho techniky pro blízké záběry. "To bylo něco, čeho jsem se bál a John mi musel připomínat: "Alane, jsi v detailu, neotáčej tou hlavou tak moc." Ještě stále mám respekt před kamerou a vnímám ji podobně jako publikum. Když jsem točil scény s Brucem, bylo hned jasné, že pracuji s někým, kdo má s kamerou velké zkušenosti; při práci je to velmi omezující zařízení. Je to otázka pozorování a učení se - a to rychle."

Rickman zjistil, že mu oproti mnoha jiným hercům nevadí čekání na placu, "protože mi to dává šanci soustředit se na to, co dělám. Vždycky jsem měl raději zkoušky než představení, protože na vás není ten ohromný tlak, že se musíte odevzdat. Zkoušení je jako hrát si, zatímco hrát je jako dospívat."