ZPĚT do Knihovny nebo na Novinky

Nepoužívejte tuto povídku na jiných stránkách bez svolení jejího autora. V případě dotazu mě prosím kontaktujte. Děkuji!
Při neoprávněném použití se dopouštíte krádeže autorského díla, což je proti dobrým mravům a zároveň protizákonné!

  
HON
Autor: Silence

Když se Snape ráno probudil, cítil, jak ho nervozita nepříjemně šimrá v žaludku. Tohle se mu přece nestávalo! Tedy alespoň od překonání puberty ne. Ale dnešní den bude od něj vyžadovat naprosté soustředění a hlavně rychlost. Nemůže si dovolit ani jedinou chybičku. Vždyť jde o jeho svobodu! Pečlivě se oblékl a znovu překontroloval, zda kapsy obsahují všechny nezbytnosti – hůlka, kus provazu, který se možná bude hodit, a několik lahviček s nebezpečnými tekutinami, o kterých doufal, že je nebude muset použít. Přesto se mu zdálo, že něco chybí. Opět jím proběhla vlna odporu. Jak se vůbec nechal zatáhnout do téhle absolutně děsivé a nechutné záležitosti?! Samozřejmě, že za tím stál Brumbál. Vždycky to byl on nebo ten hnusný zmetek Potter! Jenže tentokrát to snad bude mít i smysl. Brumbál mu přece slíbil hned několik darů, pokud přijme tu jeho naprosto nehorázně pitomou nabídku. Ano, dávno vytoužené a nesehnatelné prastaré svazky Ďáblových spisů, post učitele obrany proti černé magii a hlavně… Hlavně nakonec řekl: „Severusi, já z vás jednou budu mít smrt.“ Jistě jen v žertu, ale on smrt bere velmi vážně. Pokud tohle nebyl závazný příslib do budoucnosti, tak co tedy? A on nezapomíná. Nikdy nezapomene ani na tu dnešní potupu, kterou bude muset snést, aby se ten starý blázen dost nasmál. Celé to podezřele zavání nějakou hloupou sázkou, ale to nevadí. Vítězem nakonec bude on. Poslední ujištění, že má veškeré své zbraně v pohotovosti, a jde se. Rázně za sebou zabouchl dveře a vyšel vstříc svému osudu. Ranní slunce se líně vytahovalo nad obzor a Snape se v duchu škodolibě usmál, když vstupoval do Velké síně. První, co dnes použije proti shromážděným nepřátelům bude ŠARM!
 

אּאּאּאּ
 

„Dámy a pánové! Hlásí se vám rádio Fantazie a s ním létající reportér JAY SAY! Jako každý měsíc vám přinášíme exkluzivní přímý přenos z naší soutěže Chyťte si svého idola! Dnešní hlavní výhrou nebude nikdo jiný než mrzoutský lamač dívčích srdcí PROFESOR SNAPE! Právě se nacházím přímo pod kouzelným nebem v legendární Velké síni a … Ano, profesor Snape už přichází! Vypadá poněkud nakvašeně, což však nemůže odradit nedočkavý dav jeho věrných fanynek. A že je to pořádný dav! Musí ho zadržovat hned čtyři obři. A proč se hned nezeptat některé z dívek na její názor?“

Jay: „Slečno, proč jste dnes tady?“
Slečna (pištivě): „Protože on je prosté BOŽÍÍÍÍÍ! MILUJU HOOO!“
Jay: „A co vy, paní čarodějko? Jak se vám líbí nynější profesorův výraz?“
Čarodějka (zamilovaně): „Nádherně kyselej! Ta jeho křivá pusina! Ach!“
Jay (ohromeně): „Jejda! Co je tohle, holčičko? Vypadá to jako past na medvědy!“
Holčička (nadšeně): „Jo, je to vona! A první poschodí je jich plný, viďte, holky?!“ 

„No, tak to slyšíte sami, drazí posluchači. Jedna věc je jistá. Tyhle dámy svůj boj rozhodně míní dost vážně a nepřestanou, dokud jedna z nich nenasadí drahému profesorovi manželské okovy. Takže hodně štěstí, Severusi! A být tebou, vyhnu se prvnímu patru.“
 

אּאּאּאּ
 

Tak tohle bylo mnohem horší, než očekával. Byly jich stovky! Stovky nadržených ženských! V jiném případě by mu to možná lichotilo, ale teď ho to přímo děsilo. Všechny na něj chtivě zíraly a lačně se po něm natahovaly. Co nejrychleji přešel na druhý konec síně k profesorskému stolu, kde už čekalo několik učitelů a samozřejmě i rozesmátý Brumbál. Zároveň si setřel pot z čela, aby neprozradil, jak moc nyní lituje svého lehkovážného slibu zúčastnit se tohoto šílenství.

„Jak se cítíš, Severusi?“ zeptal se Kratiknot soucitně.
„Pch. Jsou to jen hloupé nány,“ snažil se tvářit povzneseně.
„No, ani bych neřek. Mezi nimi je totiž i Grangerová!“
„Grangerová?! Kruci!“

To mu ještě tak scházelo. Ta hnusná šprtka! Kolik hodin mu připadalo, že ho tajně pozoruje přes kotlík, a že se nějak moc snaží být v jeho blízkosti. Mohlo ho to hned napadnout! Normální reakce studenta přece je co nejrychleji se vzdálit, jakmile je on na dohled, a ne se s ním jakoby srazit a přitom se ho snažit obejmout. A on si myslel, že chce Grangerová sbalit Weasleyho! Naiva jeden! Určitě na něj vymyslí tím svým chytrým mozečkem nějakou léčku, aby se s ním mohla mazlit celé dny. Brrrr! Bude muset být ostražitější.
 

אּאּאּאּ

„A je to tady! Brumbál už drží gong. Palička jde nahoru. Nápřah a…

GOIINNG!

Vyrazily! Musím říct, že ti obři měli, co dělat, aby jim rychle uskočili z cesty. Houf se řítí rovnou k profesorovi. Ale ten je zcela klidný! Zabarikádoval se za několika stoly a nezdá se, že by se snažil utéct. Ne, počkat! Začíná vstávat a…. Stojí! Tak dámy a pánové, tohle se nevidí každý den. Profesor Snape zůstává stát jako maják proti rozbouřenému moři! Vypadá to, že dnešní honitba skončí velmi brzy. Ale, co se to děje?! To snad… Ano, opravdu! Zřetelně rozeznávám, jak se koutky jeho úst nadzdvihávají! Panebože! To je ÚSMĚV! Ukázkový milý úsměv! Tak to teda čapku dolů, Severusi! Úplně jsi mě dostal. A nejen mě. Fanynky se zmateně zastavují a fascinovaně na Snapea zírají! Nejméně polovina z nich právě omdlela, porážejíc své kolegyně. Takže jedna:nula pro zákeřného profesora lektvarů! Avšak pár otrlých čarodějek postupuje vpřed! Ano, jdou trochu omámeně, ale zcela odhodlaně. Co teď, profesůrku? Snape se sklání dolů pod stůl. Něco tahá. Ne, vypadá to, že musí s něčím prát. Stále nic a budoucí nevěsty se blíží! Podařilo se! Snape něco drží. A to něco je profesor Kratiknot! Snape jím háže na hlouček roztoužených dam! No, kde jste se naučil takové neomalenosti?! Ale zabralo to. Maličký profesor jich srazil hned deset. Mezitím se však začínají probouzet omdlelé duše. Snape přeskakuje převrácené lavice a žene se k otevřeným dveřím. Jedna ruka ho chytila za plášť! Snaží se vysmeknout! Ne, nejde to! Ruka drží pevně a přidává se k ní další! Snape se zbavuje svého pláště a… Ano, je venku! Tak rychle za ním!“

אּאּאּאּ

Snape spěšně zaběhl za nejbližší roh. Ten úsměv se mu vážně povedl. Trénink se mu rozhodně vyplatil. Škoda, že ztratil cenné minuty s tím potížistou Kratiknotem! Nejdřív mu pořád nabízí svou pomoc a pak se mu nechce! Kvůli němu přišel o svůj plášť! Grrr! Ale kam teď? Chodba končila schodištěm. Nahoru nebo dolů? Musí spěchat! Už za sebou slyší dupot nohou a křik ženských hrdel. Nahoru! Uvidíme, jak vypadá první patro. Než vyběhl poslední schod, objevily se na prvním jeho pronásledovatelky. Naštěstí se schodiště rozhodlo změnit svou dosavadní polohu.
„Právě včas,“ oddychl si a pokračoval dál do potemnělého prostoru.

CVAK! 

אּאּאּאּ

„Kdepak ho máte, mé milé lovkyně? Copak vám unikl tak lehce? Nebo ne?! Není tohle zvuk kovových čelistí? Že by obávané první patro?!

„Auuuu! Pustíš mě, ty mrcho železná!“

Ano! Chachá. Tak tenhle medvídek už zřejmě neuteče. Okamžitě na něj, dámy! Vyhrát může jen jedna! Ale, ale. Nějak se vám do téhle chodby nechce, co? Jo, kdo jinému pasti straží, sám se v pekle za to smaží. Ne, nezdá se mi to! Ta černá postavička držící se zuby nehty jednoho z brnění musí být on! Skutečně nepohodlná pozice. Zvlášť, když se vám na jedné noze houpá čerstvě zakouslá past na huňáče! Vraťme se však neprodleně k druhé straně. Tam se už asi začíná klubat nějaký ten plán. Vidím první nachystané hůlky. Pozor! Modré jiskření! Bohužel jsem neslyšel dané zaklínadlo. Pasti letí vzduchem a … Rovnou na mě!

Sakra! Ne! Au! Ne, do hlavy! Ne, do hlavy! Ještě jedna! Kruci, nekouzli, když to neumíš, ty hloupá huso! A vás, Snape, ten smích taky brzo přejde!

Ehm. Omlouvám se za krátkou indispozici. Zpátky k soutěžnímu dění. Takže podlaha se nám už trochu vyklidila a naše úplně stupidní – tedy chci říci, ne tak zcela šikovné - čarodějky mají cestu za svým snem volnou. Avšak Snape také nelenil! Přímo k němu přilétá jeho koště! Nasedá… Je pryč!“

אּאּאּאּ

U Merlina! Ty ženské se opravdu nezastaví před ničím. Medvědí pasti! Stále mu ještě jedna visela z levé nohavice. Díky bohu, že tam bylo to staré brnění. Jenže, co přijde příště?! Nášlapné miny?! Alespoň že to ten otravný mluvka hezky schytal. Teď doprava.
„Hergot!  Ony jsou  snad všude!“
Snape stěží prosvištěl kolem partičky poskakujících dívek a zbrzdil hrozící pád. Ty si pozdě uvědomily, že pouhá síťka na motýly v tomto případě opravdu nebude stačit. Konečně se také dokázal zbavit obtížného břemena ze své končetiny, a to spadlo na jednu z nich.
„Zásah!“ zajásal pobaveně.
To znamená, že se rozdělily. Tím hůř pro něj. Co takhle malá odveta? Zpomalil. Jeho hábit utržil pár rozšklebených trhanců, ale lano leželo poslušně na dně kapsy. Uvázal ho ode zdi ke zdi před dalším schodištěm a pokračoval. Za chvilku jeho snahu odměnil rachot padajících těl a nářek.
„Jak staré a jak účinné!“ zazubil se.

אּאּאּאּ

„Profesor Snape vrací úder! Máme tu hned deset zlomenin nejrůznějších kostí a mnoho kleteb, které snad raději nebudu opakovat. Není to tak snadné, jak jste si myslely, holubičky! Snape zatím prchá ven! Nedostal se však daleko. Počíhala si tam na něj připravená letka! Není támhleto náhodou slavná odrážečka potlouků Galtinomea? Je to ona! A se svou pálkou to umí pořád skvěle! Právě se ohání po profesorovi… Stačil se vyhnout! Avšak děvčata nepolevují. Neúnavně po něm chňapají. Zase vedle. Kousek výš. Dolů. Dolů. A ještě. Zem už je docela blízko. Docela blizoučko! Tohle bude hrozně bolet! Uf, zvedl to. Nyní se letí kolem astronomické věže. Znovu k zemi! Zřejmě chce uniknout mezi stromy Zapovězeného lesa. Ale tam už nedolétne, protože ho… Mají! Ano, malá Ginny Weasleyová ho svírá za kotník! Člověk by spíš myslel, že ona a Potter…. No, nic. Důležité je, že se ji Snape marně pokouší odkopnout. Ta holka se drží jako klíště! Snape však napřahuje hůlku! Ginny padá! Bezmocně padá! Smrt v přímém přenosu! Naštěstí ji zachytily její protihráčky. Ty ji ale jen snáší na trávník a zas se pouštějí do svého honu. Je jich kolem něj jak hejno vos kolem cukroví. A Snape skáče z koštěte! Dopadl na všechny čtyři a upaluje směrem k bráně. Zcela bezdůvodně mává svou hůlkou. Co ho to posedlo? Snad hrůza, aby si na něj nějaké děvče nesedlo? Hahaha. Vypadá to, že jsou Bradavice prázdné. Zbývající ženské osazenstvo se kvapně přidalo k těm vzdušným stíhačkám a všechno se to valí za Snapem.“

TÚÚÚÚÚT!
„Zastav, Ernie! To bude ten, co si nás odmáv!“ 

אּאּאּאּ

Záchranný autobus se vyřítil branou přímo ke Snapeovi, kde s velkým hlomozem zabrzdil. Snape mrsknul očima za sebe. Už jsou skoro tady! Rychle, rychle, rychle!
„Kam to bude, vašnosto? Jé, pan profesor! Vy ste už s nám dlouho nejel, co?“
„Kamkoliv! Hlavně rychle!“
„Jasňačka. Koukám, že máte krapet naspěch. Takže pro začátek to bude pár svrčků a o zbytku se domluvíme, až podle toho, kam s náma dojedete.“
Snape zapátral ve zbývajících kapsách. 

אּאּאּאּ

„Ani záchranný autobus ho, jak se zdá, nezachrání. Profesor teď hledá drobné. Hledá, hledá …Nenalézá! Malá potyčka se Stanem Silničkou, a autobus v mžiku odjíždí a nechává Snapea na holičkách. Dámy, babči, holčičky, nachystejte šatičky, protože tenhle chlap už je nejspíš celý VÁŠ! Ale situace se mění! Děvčata se začínají mlátit mezi sebou! Ano, konkurence je obrovská a jen jedna jediná se může stát paní Snapeovou. Takže, kdo bude u něj první?! Profesor se však také nevzdává! Právě vyčaroval dost efektivní mlhu….. A já nevidím vůbec nic!
Sakra! Co se tam dole děje?! Může mi někdo odpovědět?!
Slyším jen samý jekot hysterických žen. Už se to protrhává! Dámy se řežou a pán uniká zpět do hradu! Všimnou si toho vůbec? Všimnou! Leč pozdě! Snape je opět v bezpečí bradavických zdí. Nebo ne?“

אּאּאּאּ

Tohle bylo vážně o fous! Fuj! Ten hňup Silnička! Tohle mu teda neprojde! Drobné! On věděl, že si něco zapomněl. Peněženku! A ta Weasleyová! Jen tak tak a nestačil by ji omráčit. Avadu Kedavru na ně! Snad získal alespoň malý náskok! Zpátky do kabinetu! Tam se zamkne a hotovo! Tím to prostě končí! Už není nejmladší a dýchání už také vynechává. Ale buď na pozoru, Severusi! Co, když se tu ještě nějaká skrývá?! Opatrně nakoukl do další chodby vedoucí do sklepení. Nikde nikdo. Tak do toho! Posledních pár metříků…

„Auuuu! Co je zas tohle?!“
„Stará dobrá finta se zrcadlem, pane profesore.“
„Grangerová!“
Hermiona pomalu vystoupila ze stínu v koutě a přistupovala k němu krok za krokem. V dlani držela zlatý prstýnek. Prsten manželství! 

Jeden prsten vládne všem,
jeden jim všem káže.
Jeden chlapy přivede,
do manželství sváže. 

„Grangerová, já vám nechci ublížit. Tak mě k tomu nenuťte!“ ustupoval Snape, ale záhy zjistil, že je v pasti. Nebylo kam uniknout. Jen přes ni.
„Už celou věčnost vám to chci říct,“šeptala roztouženě.
Blížila se k němu. Prsten se hrozivě zablýskl v paprsku světla. Skočila! Její pracky se omotaly kolem jeho krku. Našpulila rty! Stoupla si na špičky! Rty rozrážely poslední centimetry vzduchu mezi nimi.
„Nééé!“ vykřikl a pokusil se uskočit.
Výsledek? Žádný. Stále se mu drápala po hrudi vzhůru. Na prsten jako by pro ten okamžik zapomněla. Snape ji znovu zkusil setřást. Pak v zoufalství nahmátl podlouhlou ampulku. Zhluboka se nadechl a volnou ruku si ucpal nos. Potom lahvičku rozbil o nejbližší sloup. Ihned se vyvalil obláček dýmu a rudě zbarvená kapalina ho následovala. Hermiona odpadla. Snape se ještě přesvědčil o její nehybnosti a tryskem utíkal pryč.
Ale kam teď? Do kabinetu se jen tak nedostane. Najde jinou místnost. Jakoukoliv! Dveře! Sem! 
 

אּאּאּאּ

„Tímto nejspíš celá soutěž končí, milí posluchači. Profesor se zamkl a samozřejmě odmítá otevřít. Ani to krásné beranidlo, co si holky přitáhly, nepomohlo. Nyní se už začínají fanynky zklamaně rozcházet. I ta s tím nádherným drakem. Na toho jsem se obzvlášť těšil. No, nic. Snape obhájil svou svobodu a já, Jay Say, se s vámi pomalu loučím. Ale stejně to byl krásný hon! Příště bude hlavním úlovkem ŠERIF Z NOTTINGHAMU! Takže poslouchejte i nadále rádio Fantazie a nashledanou.“

אּאּאּאּ

Když konečně utichlo všechno to bušení, kvílení a dunění, rozhlédl se Snape pozorněji tmou, ve které se právě nacházel.
„Kde to asi jsem?“
„V komnatě nejvyšší potřeby.“
„Cože?! Kdo tu je?!“
Tma se rozezněla potlačovaným smíchem a chichotáním. Hromadným! Snape rychle chytl svou hůlku a přitom zalomcoval klikou. Marně!
„Lumos!“
Pokojem zabliklo bílé světlo a odhalilo…
„Áááá! To snad nikdy neskončí!“
…celkem početnou skupinu žen a dívek. Nebezpečně se uculovaly.
„To byl vážně geniální nápad, Ginny!“
„Díky, Alis. To víš, já tuhle komnatu dobře znám!“
A na druhé straně místnosti – POSTEL! Neuvěřitelně velká postel s nebesy.
„Co… co chcete se mnou dělat?!“ zeptal se, i když sám tušil, že je to zbytečná otázka.
„LÁSKU!“
Téměř neslyšné POMOC bylo to poslední, co ještě stačil ze svých úst vypravit, než se jich zmocnil někdo jiný. 

A teď dobrou noc, děti.

אּאּ  KONEC אּאּ