B Á S N Ě

 
Podezřelý profesor
Rickmanka


Vlak přiváží kouzelníky do Bradavic,
přivítají je tu-podle starých tradic.

Profesorský sbor už čeká,
nové žáky přijmout z daleka.

Tam z pozakraje rohu stolu,
hledí Snape teď přísně dolů.

Kouzelný klobouk už se nese,
každý nováček se hrůzou třese.

Do jakéže koleje zdejší,
pošle ho klobouk nejmoudřejší?

Snapeův pohled bodá Pottera,
pozor na toho-možná lotra!

Jejich pohledy se střetnou v mžiku,
však opustí se v okamžiku.

"Kdo je to?" ptá se Harry na Severuse,
ten, co tak divně kouká v jednom kuse.

Brzy ho poznáš, uvidíš,
jen co s ním pár slov prohodíš.

Lektvary prý zde on učí,
někdy žáky řečmi mučí.

Přísný není na všechny stejně,
hlas jeho hřmí vždy neochvějně.

Po chodbách zdejšího hradu se prochází,
v uctivé vzdálenosti ho žáci obchází.

Při hře zvané famfrpál něco si mumlá,
Hermiona však k němu doběhne
a plášť mu zčásti sežehne.

Jsou s ním jen potíže-
trojka s Hagridem promlouvá,
on na Jeho stranu se staví
a stále ho omlouvá.

Děti zkouší sami proti ,,zlu,, zasáhnout,
pořád v Snapeovu vinu věří,
že chce všechny do pekel zatáhnout.

Nakonec k boji dojde ve sklepení,
Snape tam ale není,
to je pěkné překvapení!

Ale už je zas vše v pořádku
a do starých kolejí se vrací,
jak bodování dopadne,
chtějí vědět nejen žáci.

I přes body Snapeovy
ve zlosti odečtené
a naopak-pár navíc,
Brumbálem přičtené,
vítězí Nebelvír na plné čáře
a nejvíce k údivu našeho profesora-samotáře.   
   

 
Z deníku zoufalce
Radka

Bylo ráno odpudivé
sucho v krku, zrcadlo křivé.
Pohled z okna stačil jeden,
to snad není ani leden!!
Venku mlha, vlhko, hnus,
představ si to - zkus.
Nemůže být horší chvíle?
To se mýlíš! Můj ichtyle!
Je to jasná věc,
dneska na mne padne klec.
Máme zkoušku z lektvarů
z horečky mám spoustu oparů.
No nic, jít už musím
odpornou zkouškou projít zkusím.

Sedím už v lavici,
bolesti v celé palici.
Už aby to bylo!
To by se mi ulevilo.
Otevřete okno, trochu se dusím,
ještě chvilku a omdlít musím.

Je to tady! Slyším kroky už,
do dveří vchází ten strašlivý muž.
Třída tichne s příznaky břišních katarů,
začíná zkouška z léčivých lektvarů.
Jeho pohled mi do ledví rejp
byl to on - SEVERUS SNAPE!!

P.S.: Dopadl jsem blbě, kotlík jsem shodil.
Kolega Longbottom strachy se poblil.
Snad nám dá ještě šanci jednu.
Buďto to udělám a nebo zhebnu...
     

 
Nářek
!snapinka!

Jen letmo se dotkni mých rtů
a konečně prožiju vrchol svých snů.
Kolik zbytečných nocí a dnů,
já miluji Tě potajmu.

Já však teď chci vyjít ven
a vše, co bylo dosud snem,
zahaleno mlžným oparem,
to ať se splní, neb pohltí mě černá zem.

Už se dusím a volám o pomoc
a Ty jediný, jenž nade mnou máš moc,
usínáš klidně noc co noc
a ani tehdy nejdeš na pomoc.

Proč mé touhy se už nevyplní?
Tvoje záře mou duši neoslní?
Bez Tebe se život můj nenaplní
a já zůstanu v zapomnění.

Anebo cítíš se se mnou býti přítomen?
O část svého já býti okraden?
Ty, jenž jsi věčným plamenem,
se mnou byl bys láskou omámen.

Tak proč tedy nejsi tu se mnou, ale jsi tam s ní
a opájíš se krásou všedních dní
na růžovém lůžku bez trní,
když pro mě je každý den poslední?

Dnes již slzy usychají a já chystám se spát,
snít o tom, jak mne jednou budeš milovat.
Do říše snů se jdu chvilku radovat,
než s dalším úsvitem budu tiše skomírat.
   

Tajné přání
Lady Noctruna

Následuj mne do mých snů
do probdělých dnů
mé ztracené já
má lásko jediná
život je pravidlo
a pravidlem je čas
ale ani chvíle z
něj nezbyla pro nás
každý svou realitu
musíme si žít
avšak lásku k tobě
v srdci stále budu mít
sama usínám, sama se probouzím a vím
že sny jsou sny
ale v to že se nesplní
nevěřím
ve tvém obětí láskou ti patřím
a doufám v tajné přání
že aspoň jedinkrát tě spatřím.
   

   
Má láska tisícím pohledem
!snapinka!

Pár očí uhrančivých
dívá se přátelsky na svět.
Pár očí veselých, snivých a snad i zádumčivých
může Tě ke všemu přimět.

Barva vlasů je možná tmavě hnědá?
Těžké je to uhádnout.
Žádná barva hořkým šedinám prostor nedá
a nynější blond dá ještě omládnout.

Rty úzké, ale přesto plné
jsou hebké už jenom na pohled.
Kdo s nimi jednou splyne,
uslyší andělských zvonů tep.

Postava vysoká,
tělo jak na muže se sluší mít.
Chuť do života veliká,
těžko od kroku vpřed odradit.

Ale co city,
jak poznat je mám?
Ty v nitru jsou skryty
a svým milovaným k nim cestu otvíráš sám.