|
Idol
Arengil
Lícní kosti jsou jak vznosné
sloupoví,
tvoje obočí je oblouk chrámový,
ústa zachvějí se v jemném listoví,
na zdi katedrály příběh dopoví...
O mléčné dráze s očima
a spalující černi Héfaistovy šíje,
žár výhní v rukou nevnímá
černý bůh alchymie.
Ze stínů vynoří se profil velechrámu,
dlouhou, hrdou přídí směřuje ke zrosenému ránu,
háv sametové noci za sebou
- tu pelerínu ze tmy -
Jak slove ten muž (pardon, chrám) s duší prý černou?
Dříve sklepem prý byl...
A jak ten skvost sluje dnes?
Spokojme se, přátelé, s velikým S.
|
|
Temný přístav
Mitrill
Jsou místa tajemná
Kam se nám nechce jít
Máme strach tam být
A přesto nás to tam táhne.
Je tam temná voda,
Spousta vody.
Jeden muž a jedna žena.
Bojují proti sobě …..
Každý něco skrývá.
Je v nich zloba,
Vztek, klam, zrada,
Nevraživost, lest,
A láska.
Jen škoda je,
Že ta láska není pravá.
Ta náleží jinému.
Končí smrtí,
A začátkem pro druhé.
|
|
Osobnost
Rickmanka
Máme tu začátek dvacátého
století
a s ním nemoc - zvanou prokletí.
Mr. Blalock smířit se s tím nehodlá
a ke své práci asistenta vzíti se odhodlá.
Náš doktůrek ještě zdaleka neví,
jak jeho pomocník nadějný býti se jeví.
Zkouší ho a ejhle zdá se,
šikovný je, a tak ptá se,
nechce-li si zkusit s ním
operaci na srdci psím.
Stále více Tě doktůrku překvapuje
a svými vědomostmi to jen potvrzuje.
Když odcházíš do nového místa,
bereš si ho s sebou - to je věc jistá.
Do práce se dáváš s chutí,
neúspěchy přemýšlet Tě stále nutí.
Tady to přestřihnem, tady to zrušíme
a znovu na psovi výsledek zkusíme.
Zase to nevyšlo, dětem čas běží,
rtíky maj' modré, smutek zadržíš stěží.
Jsou tak bezmocné a malé,
na jejich uzdravení myslíš stále.
Po úžasném nápadu, pokus konečně vyjde
na řadu zachránit první dítě teď přijde.
Operace uchystá se, za zády diváky máš,
však bez svého ,,spolupachatele,, začít nehodláš.
Přes protesty ostatních si ho k sobě zavoláš,
a při operaci na jeho dobrou radu dáš.
Zdařilo se, sláva, dítě bude žít,
Vivien skromně odchází, ví, že musí jít.
Teď jsi slavný, fotí Tě, to už tak bývá,
on smutně se zdálky na to vše dívá.
Roky jdou, každá svou práci děláte
a po letech se opět na chvíli shledáte.
Mezi osobnostmi Tvůj obraz už visí,
V.Thomasovi se hlavou pocity teď misi.
Dočká se však také uznání svého
a jeho portrét umístí hned vedle Tvého.
|
|
Já a On
Mitrill
Dívám se na něj,
Ale on mě nevidí.
Znám ho,
Znám jeho vrásky,
Každý jeho prošedivělý vlas
I ten obarvený.
Slýchám jeho hlas.
Pamatuju si pohled
A výraz.
Denně ho sleduju
Ale on mě nevidí.
Je jen fotka,
Co má pro mne význam
A já …
Jen další z mnoha.
|
|
Nedoceněný
Rickmanka
Na chodníku slávy mnoho
hvězd se třpytí,
jedna hvězda na nebi jasněji však svítí.
Na zmíněném chodníku Jeho jméno chybí,
to si ještě nevšimli tak závažné chyby?
Snad to rychle napraví-vždyť je tam dost místa,
méně jasné hvězdy jsou tam-tím jsem si jistá.
Na co ještě čekají-dost jsi toho ukázal,
v rolích rozmanitých jsi nám to už dokázal.
Tak místo rychle udělejte-na přílet se připravte!
Žhavé hvězdě-přistávací dráhu se vším všudy nastavte!!
|