LITERÁRNÍ SOUTĚŽ na téma: Alan Rickman u mě doma

ZPĚT na zadání

Nepoužívejte tuto povídku na jiných stránkách bez svolení jejího autora. V případě dotazu mě prosím kontaktujte. Děkuji!
Při neoprávněném použití se dopouštíte krádeže autorského díla, což je proti dobrým mravům a zároveň protizákonné!

 

  
Ranní návštěva
Autor: Mitrill
 

Nejodpornější zvuk na světě. Budík hlásí půl sedmé.
Ač jsem rozhodnuta vstát, moje tělo mě přesvědčí si ještě půl hodinky  pospat, čímž se dostávám do časové tísně. Nicméně to mi nebrání se pomalu odloudat s ponožkami na záchod, kde si je natáhnu, neboť od škvíry pode dveřmi fouká.
Automaticky zamířím do koupelny. Zavřu za sebou, přidržím se pračky a mnu si oči. Mám nejspíš utkvělou představu, že mi to pomůže. Když s tímto úkonem skončím, tak teprve tehdy zaregistruji, že ve vaně sedí Alan Rickman.
Jsem v šoku.
On taky.
Nechápu, co tam dělá a on evidentně přemýšlí nad tím samým. Ubráním se nutkání píchnout do něj prstem, jestli se nejedná o halucinaci.Má na sobě tmavě hnědé manšestráky a černý svetr, zatímco já tílko a trencle.
Trapnost chvíle umocním tím, že si začnu čistit zuby. Dost silně mi vadí vidět v zrcadle jeho zúžené oči, jak si mě prohlížejí a pravý koutek úst se ušklíbá. Přemýšlím, jestli mám navázat kontakt. Bojím se s ním promluvit vzhledem ke své angličtině  a navíc se k tomu přidává fakt, že si nechci zkazit svou naivní představu o něm.Vzpomínám na všechny ty filmy, co jsem s ním viděla, jak se mi vždy líbil a jak mi přišel v každém okamžiku podmanivý.
Začíná být nervózní. Myslím, že nechápe stejně jako já, proč se objevil zrovna ve vaně.
Nervozitou jsem si vpíchla tužku do oka. S největší pravděpodobností zanechám krášlení.Ještě se na něj otočím, usměji se a odcházím se převléci. Posléze jdu opět do koupelny.
Alan tam už není.
To je dobře.
Táta by se zlobil.
Teď přemýšlím, jestli nebyla škoda, že sem nic neřekla??
  

KONEC
 

 
    

Nahoru