|
Opravdově, šíleně, hluboce - Vybroušený milostný příběh má
provokovat
Bob
Curtright;
The Witchita Eagle - 1991
Autorkou překladu je !snapinka!. Dalo to dost práce a proto tento překlad, ani jeho části,
nepoužívejte bez našeho svolení. Anglický originál pochází ze stránek
The Unofficial AR
Page.
Za povolení jeho překladu děkuji autorce jmenovaných stránek Suzanne!
Thank you very much!
Spisovatel a
režisér Anthony Minghella vypráví hořce sladký romantický duchařský
příběh, který je klidnější, tišší, občas i komičtější než
sdrcelomný hit loňského léta – Duch.
Ale režisér
Minghella, někdy vůbec nesentimentální Brit, živě poskládal, více
vybroušeně, více myšlení provokující povídku lásky, ztráty a posedlosti.
Je také více
vyspělejší, ačkoli ne nápadně. Spíš vypráví o dvou lidech, jenž jsou
trošku starší – 38 raději než 20 „a něco“ – a víc vyspělejší. Jejich
láska je založená na společenském styku a soucitu jako vášni.
Juliet
Stevenson hraje překladatelku, která vypadá na povrchu normální a
vyrovnaná, jenž je ale uvnitř zmatená smrtí svého milence,
violoncellisty jménem Jamie. Ten zemřel při divné lékařské nehodě.
Ona na něj
kypí nevyslovitelným vztekem za to, že ji opustil, ačkoli on tomu nemohl
pomoci, a na sebe, že není schopná žit dál svůj život.
Utěšuje se
doufáním, že ji její zemřelý milující manžel (Alan Rickman) sleduje
z místa, kam odcházejí duchové, hraje s ní v její mysli duety a
připomíná jí, aby bezpečně zavřela zadní dveře, než půjde spát.
Ale je
opravdu duch nebo se ona zbláznila osaměním? Je tak zoufalá a posedlá,
že si ho vykouzlila ve své mysli?
Jedině když
navštíví svou psycholožku, může si logicky utřídit věci. Ale pak si není
jistá, jestli ho chce nechat jít. Je bez něj tolik nešťastná, že si
nedokáže představit, v jak podivné by to bez něj bylo.
V dráždivém
pohledu režiséra Minghelly se Jamieho duch možná chopí iniciativy,
obětuje se a naučí jí – samozřejmě chytře – znovu otevřít srdce jinému
muži (Michael Maloney), a tak může opustit minulost.
Stevensonová
je klasicky vyučená britská herečka, fakticky neznámá v této zemi
(USA – pozn. překl.) s výjimkou občasných produktů BBC, také jako
Freud, Out of Love a Living witn Dinosaurus.
Má v projevu
svěží křehkost, bez protějšku je drzá a citlivá, ale ne změklá, jak se
její postava snaží znovu získat, dokonce znovu vytvořit tu dobu, kdy
byla se svým cellistou. Ale když je na dně, její vzlyky jsou přetrhnuty,
v podstatě může přenést na diváky svou bolest.
Více známý
je zde Rickman, který hraje trochu arogantního ducha s dobrým srdcem a
je stále zmatený, jak hanebně zemřel. Rickman na sebe poprvé v Americe
upozornil jako výmluvný a elegantní padouch ze Smrtonosné pasti a
mohl vesele směřovat k roli nenapravitelného ďábla šerifa z Nottinghamu
v Robinu Hoodovi: Králi zbojníků.
Zde podává
herec s hlubokým hlasem vynikající výkon jako hodný muž a trochu si na
to zvyká. Jeho známý úšklebek se změnil na neočekávaně vřelý úsměv, i
když vypadá být trochu otrávený slušností.
Ale osvojí
si kňourání o malých problémech tížících duchy
(studený nos a prsty na nohou) a v těchto momentech se nesporně stává
živým.
|
