Private Lives

Ukázka programu z NY, USA

Aleš vzpomíná na Private Lives

PL sem viděl v Londýně ve West Endu někdy v prosinci 2001. Nejdříve jsem k celé akci přistupoval jako k dalšímu povinnému kulturnímu zážitku, ale Andy tvrdil, že kdo tohle představení neviděl, tak nežije. Šla s námi i Andyho žena, která jak se později ukázalo vidí hru už poněkolikáté.

Alis: Jak bylo divadlo velké (třeba v porovnání s jiným divadlem) a bylo plno?

Ačkoli jsou lísky v Londýně opravdu hodně drahé, divadlo bylo plné. Všichni ve společenském úboru (ne jako tady). S tím příměrem si mě vážně dostala. Je to velká budova, asi pro 800 lidí s balkony i řadou lóží. Asi bych to přirovnal k Divadlu na Vinohradech.

Jaká byla v publiku atmosféra? Bavili se lidé dobře, smáli se, tleskali, byla dlouhá děkovačka, ...?

Atmosféra byla plná očekávání a nemohl jsem si nevšimnout, že ženy převládaly. Publikum v Británii je vždy skvělé (mnohem více spontánnější než tady), lidé se dobře bavili, smáli se a tleskali po každé vydařené replice, číslu apod. Děkovačka byla nad poměry dlouhá a bouřlivá, standing ovation, volalo se bravo (ale to není až tak ojedinělé).

Přibližně v jaké řadě si seděl - bylo dobře na herce vidět, bylo je slyšet a rozumět (nemám představu jak dobře je rozumět divadelní angličtině pro cizince ;-o)

Firmy mají předplaceny většinou velmi dobrá místa. Tentokrát jsme ale neseděli v lóži ale v hledišti asi ve 4 řadě, takže výhled byl perfektní. K okraji jeviště to bylo asi 4 metry. Anglicky se domluvím bez problémů a sledování filmů či představení mi nedělá problémy (až na některé výjimky jako je Shakespearova angl. apod.). Je ale pravda, že prvních pár vět jsem AR sotva rozuměl, ale po pěti minutách jsem si zvykl a pak už to bylo v pohodě. Jeho styl řeči je zvláštní, nevím jak to popsat. Nicméně má krásnou barvu hlasu.

Jak Alan působil. Byl unavený, "čilý", dělal chyby či cokoliv na co si vzpomeneš. Nemohu si odpustit dotaz: vypadá ve skutečnosti jak na fotkách? filmech? Jaký jsi z něho měl dojem?

Myslím, že AR je dokonalý profík, takže i kdyby byl unavený, nechal to v šatně a nedal na sobě nic znát. Neuvědomuji si, že by udělal nějakou chybu. Hrál skvěle jako všichni ostatní a i díky jeho výkonu si na hru víc jak po roce pamatuji. Musím se přiznat, že u většiny představení myslím na práci, ale tohle mě vážně strhlo. Vážně nevím jestli vypadal tak jako na fotkách. Filmů jsem taky moc neviděl, jen HP, SP1 a Dogma. Z těchto byl nejvíce podobný andělovi z Dogmatu, ale se světlými vlasy.

Pamatuješ si něco z děje (na doplnění mých informací na této stránce)?

Tak téhle otázky jsem se bál. Myslím, že o ději víš jistě daleko víc než já. Celé to trvalo asi 2 a půl hodiny, kolik mělo dějství si už vážně nepamatuji. Obsazení bylo skromné, tuším, že ne víc než 5 lidí. Odehrávalo se to ve Franci 30. let, čemuž odpovídala scéna i kostýmy (oboje velmi vydařené). Velmi pěkná byla práce se světlem. Ústřední dvojice byli rozvedení manželé, kteří se po letech setkávají v hotelu, kde tráví dovolenou (nebo líbánky?) se svými novými partnery. A opět to mezi nimi zajiskří a nakonec spolu utíkají. Měla to být komedie, ale mě to přišlo spíš jako tragikomedie, plná skvělých dialogů (ze života).

Alan zpíval, tančil a pak sebou "švihnul" na zem - nevzpomínáš si na nějaké podrobnosti? Nevíš, zda to byla nehoda, či "schválně"?

Ano, je to přesně tak. Zpíval i tančil. Co se jeho pádu týče, nejdřív jsem se docela lekl, byl opravdu nečekaný a čekal jsem, co se bude dít. Nikdo se ale nevzrušoval, AR vstal a v pohodě pokračoval. Později jsem se dozvěděl, že tento kousek předvedl i minule. Navíc, když jsem si to zpětně vybavil, uvědomil jsem si, že padal sice přesvědčivě, ale naprosto kontrolovaně.

Kostýmy: Alan vystupoval v pyžamu a županu. Máš nějaké doplnění?;-o

Kostýmy odpovídaly 30.letům. AR měl tuším černý oblek, ale vystupoval i v již zmíněném županu, myslím, že ho měl přes pyžamo. Stejný kostým měla v té chvíli i ta herečka (vážně pěkná blondýnka).

Prosím o Tvůj celkový dojem ze hry. Kdo z herců podal nejlepší výkon, případně jestli si ještě na něco vzpomeneš.

Z výše uvedených odpovědí vyplývá, že se mi hra velmi líbila. Všichni byli skvělí a výkon AR byl perfektní a musel se všem líbit. Svým projevem se mi velmi zapsal, je to vynikající herec. Ještě malý dovětek. Po skončení představení jsme šli s Andym na skleničku, protože jeho manželka čekala před zadním vchodem na AR. Asi po hodině, kdy se stále nevracela jsme se tam vypravili také. Již z povzdálí byl vidět hrozen asi 50 žen a dívek. Všechny vypadaly, že jsou v jakémsi transu. Jediný z herců mezi nimi byl právě AR. Vypadal unaveně, ale přesto trpělivě a s úsměvem rozdával autogramy, nechal se fotit, líbat a s každým prohodil pár slov.

Aleši, ještě jednou Ti za nás všechny mnohokrát děkuji!

Tak už je to tady, úspěšné představení Private Lives mělo svou derniéru, a to 1. září v Richard Rodgers Theatre v New Yorku ;-( Mezi diváky byla spatřena i Alanova partnerka Rima společně s herečkou Mary Elizabeth Mastriano (ta si zahrála s Alanem ve filmu Robin Hood a Ve znamení panny).

Rima seděla v řadě E nebo F a podle Siobhana (divák, který byl na derniéře v NY) vypadla velmi pěkně a měla velmi přívětivou tvář. Převážně byla oblečená v černém a v přestávkách se smála a oproti dřívějším snímkům na kterých byla zachycena, je ve skutečnosti velmi hezká, takže se Siobhan vůbec nediví, že si ji Alan vybral.
(Celý článek si můžete přečíst na stránce Alan Rickman: The Voice)

Změny v harmonogramu Private Lives
Bohužel, zásadní změnou je fakt, že se představení zřejmě do Londýna již nevrátí. Poté, co jsem ohledně vstupenek kontaktovala LTG ONLINE, mi přišla odpověď, že bylo představení ukončeno. Nemohla jsem tomu uvěřit a tak jsem na zahraničních stránkách hledala, jak je to možné. Termín pro "Londýn II" teď, jako naschvál, nemůžu nikde na webu najít a tak přemýšlím, kde mohlo dojít k chybě, protože se informace snažím co nejvíce ověřit, než je na tyto stránky umístím. Nyní tuto "špatnou zprávu" ověřuji ještě u dvou autorek zahraničních webů o Alanovi, takže konečný verdikt ještě nevím.

Moc mě to mrzí (už jsem si myslela, že Alana uvidím "live") a hlavně se omlouvám těm, kteří se mi již ozvali, že by na PL do Londýna jeli.

Private Lives je tedy možné vidět jen New Yorku a to nově až do 01.09.02, jenže to už je pro našince věc opravdu finančně náročná. Pokud i přesto někdo z Vás zájem má, vstupenky si je možné objednat na stránkách služby Ticketmaster.

Nominace AR na The Annual Drama Desk Award
19. května byly v New Yorku, přesněji v F.H. LaGuardia Concert Hall v Lincoln Center, předávány The Annual Drama Desk Awards. V kategorii nejlepší herec byl nominován Alan za Private Lives. (V tomto divadelním představení hraje od dubna do září letošního roku na Broadwayi v NY). Bohužel zůstalo jen u nominace. Cenu mu "vyfoukl" další Brit, Alan Bates za Fortune's Fool. Avšak hra Private Lives zaznamenala výhru v kategorii nejlepší herečka v hlavní roli (získala ji Alanova spoluherečka Lindsay Duncan) a v kategorii nejlepší divadelní projekt, kde ji získal Tim Hatley.

Nominace AR na Tony Award
2. června bude stanice PBS a CBS vysílat slavnostní předávání Tony Awards, kde je Alan rovněž nominován ve stejné kategorii za Private Lives. Doufejme, že to tentokrát vyjde ;-)

Autor: Noel Coward
Režisér: Howard Davies
Hudba: Paddy Cunneen
Kostýmy: Jenny Beavan
Hrají: Alan Rickman (Elyot), Lindsay Duncan (Amanda), Emma Fielding, Adam Godley, Alex Belcourt

Články: Croyden's Corner by Margaret Croyden

Jednání první: Na hotelové terase ve Francii - letní večer
Přestávka
Jednání druhé: Byt Amandy v Paříži - několik dní později
Jednání třetí: Stejný byt - další ráno

Děj se odehrává v třicátých letech.

Divadelní hra Private Lives (v překladu "soukromé životy") je komedie plná vtipných dialogů a situací. Zápletka je velmi jednoduchá, rozvedená dvojice Elyot (Alan Rickman) a Amanda (Lindsay Duncan), se po pěti letech, které oba trávili po boku svých nových protějšků, znovu setkává.

Následuje to, co by ani ve snu oba bývalé manžele nenapadlo, a to, že se opět do sebe zamilují. Společně pak před svými "novými" partnery Sybilou (Emma Fielding) a Victorem (Adam Godley) utečou do Amandina bytu v Paříži.

Nepoužívejte vlevo umístěnou fotku mého svolení. Děkuji

Pravým opakem hlavních hrdinů jsou postavy jejich "nových" partnerů. Sybil a Victor jsou "nudné" oběti. Ovšem na konec hry jsou to právě oni, kteří se stanou více zajímavými. Alanovi fanoušci si, kromě jiného, vychutnají Alanův zpěv v duetu "Someday I'll Find You", v druhém jednání jeho tanec a v třetím pak zkolabování, které končí pádem na podlahu ;-o Představení Private Lives je fanoušky Alana Rickmana vydáváno za velice humorné a zdařilé (i když vše má své mouchy), ale kritici ho hodnotí již méně kladně.
Broadway.com propagační video o PL
© Alis Před použitím těchto screenshotů na Vašich stránkách mě, prosím, kontaktujte! Děkuji (These screengrabs were made by me (Alena/Alis), so don't use them without asking. Thank you)

Nepoužívejte tuto fotku bez mého svolení. Děkuji!

Private Lives
ZPĚT na Tvorba: Divadlo
21. 09. 2001 - 06. 01. 2002	Albery Theatre, Londýn, Velká Británie
28. 04. 2001 - 01. 09. 2002	Richard Rodgers Theatre, New York (Broadway), USA

MENU: Novinky - Obecné informace - Albery Theatre - Richard Rodgers Theatre

	Thank Suzy Redfern for the pics (více screenshotů naleznete na jejích stránkách s názvem Actor's Page)