|
Rozhovor s
Alanem
(12.2.06; zdroj)
Text
přeložila Petra. Díky moc!
Rickman se ukázal u našeho stolu vypadajíc zasmušile jako jedna z jeho
postav. Jeden z naších pohotových čtenářů, Xaver Ricebury, se zeptal:
Po odehrání velké spousty pozoruhodných darebáků, a šlo vám to velice
dobře, nebylo pro vás osvěžující hrát více trojrozměrný charakter?
Vím a jsem rád,
že jsem herec a taky jsem rád, že jsem zaměstnán. Mám rád rozmanitost,
ostatně jako většina herců. Také příležitostně pracuji v divadle a také
režíruji. Někdy je to zábava, pracovat jen ve dvou rozměrech, ale
většinou preferuji práci ve třech rozměrech. Nejvíce ze všeho mám rád,
když hraji neobyčejného člověka, ale je také velmi dobré hrát obyčejného
člověka a vidět, že je film oslavován stejně obyčejnými lidmi, co se na
něj přijdou podívat. Svět je bláznivý a jestliže jdeme do kin a tam
uvidíme sami sebe, tak se to
chystá odplatit ještě hůř.
Jak blízko je toto rozdělení rolí ve srovnání s takovou extravagancí,
jako je Harry Potter?
Jsem to stále já, je to stále má představa, jen ji musím použít
trošku jinak. A toto bylo trvalé vydání, každý den a vlastně všechny
dny. Jindy je to jako když stiskneš tlačítko „GO“ Je to jen jiný způsob
použití něčeho, co bys mohl nazývat svým nástrojem. S ním by ses měl
naučit zacházet, protože různé příběhy žádají různá použití.
Potřebují vaše herecké ,,nástroje“ ladit a musíte nacvičovat před každým
filmem?
Rád bych přesvědčil producenty, že nacvičování je přínosné. Myslím si,
že někdy ani neví, k čemu takové zkoušky jsou. Ony jsou na to, že ty
nevidíš, že by se něco dělo. Nejsou při nich žádné kamery. Pamatuji si,
že s Galaxy Quest jsme se sešli v malé divadelní společnosti a shlukli
se dohromady v této obrovské sestavě. Vypadali jsme jako při zápase
v rugby. A kdyby tam producenti byli, určitě by vyšli se stínů dívajíc
se na hodinky a na tváři by měli ten hrozný výraz. A já bych vyšel a
řekl bych: ,,Co děláte?“ a oni
by odpověděli: ,,Ne, nic, nic.“ A já bych řekl:
,,Podívejte, to co tady dělají
je volně nazýváno nacvičováním a když nám dáte ještě 5 minut, rozdělíme
záběry do celého dne a myslím, že to bude ještě více produktivní.“ To,
co jsme měli na Snowcake byl týden v Torontu s Marcem, Sigourney a Emily
(Hampshire, která hraje dceru Weaver) a Angela, což je spisovatelka.
Byli jsme v místnosti a procházeli každý řádek skriptu a mluvili o tom.
Potom šla Angela zpět do hotelu a rozepsala části, na kterých jsme se
domluvili. A to byl luxus, ale neměl být.
Anonymní čtenář chce vědět: "Vy a Sigurney jste pracovali
spolu na tomto filmu. Pomohlo to nějak ke vzniku přátelství mezi vámi a
ní?"
Myslím si, že Sigourney je fantastická a při všem ze sebe vydá víc
než 100%. Hrát Lindu, to vyžaduje kompletně postrádat ješitnost. To je
velmi ojedinělé, a tak jsem zmínil její jméno v jednom bodě a oni
pokřikovali: ,,Výborně, pokud
ji přimějeme hrát!“ Ona si přečetla scénář a souhlasila. Tak tedy ano a
bylo jasné, že mezi námi vzniklo pouto.
Jaký máte teď názor na britské filmy?
Dnes je tady Láska nebeská (ve kterém Rickman hrál) a Hugh Grant v
Nothing Hill a také takový způsob manželství, které Amerika po Anglii
chce. Myslím, že mám obavy o to, že Anglie ztratí svou vlastní kulturu.
Je to zvláštní, ale když jsme se na to šli podívat, myslel jsem si:
,,Kdo jsou všichni ti ostatní
lidé ve filmu, kde jsem já a Emma Thompson hráli?“
|
